ZUŠ Třeboň

Hudební život v Třeboni

Hudební minulost v Třeboni je  velice bohatá. V 16. století zde působila Rožmberská kapela, kterou založil Vilém z Rožmberka. Tato kapela byla chloubou města a silně konkurovala kapele při císařském habsburském dvoře ve Vídni.  Kapela se udržela ještě krátkou dobu po smrti Petra Voka (mladší bratr Viléma z Rožmberka ), který zemřel počátkem roku 1612.  Poslední obnovení činnosti kapely se datuje do roku1615, kdy se o to pokusil Jan Jiří ze Švamberka. To jsou však poslední zmínky o této slavné třeboňské kapele.

     17. a 18. století bylo v Třeboni zasvěceno hlavně chrámové hudbě a zpěvu. Největší zásluhy na rozvoji chrámové hudby měl prelát Vojtěch Precht ( 1719 - 1744 ). Díky reformám Josefa II. však tradice chrámové hudby, kterou zajišťovalo literátské bratrstvo, zanikla v roce 1785. V tu dobu již v Třeboni působilo několik kantorů, kteří dávali nejširším lidovým vrstvám základní hudební vzdělání. Vytvořili tak ve městě základ pro lidovou instrumentální a pěveckou tvorbu.

     Velmi důležitým krokem pro hudební život v Třeboni bylo postavení divadla v letech 1832 - 1833. Na podiu se zde objevili Josef Kajetán Tyl, Antonín Dvořák, Emma Destinová, František Ondříček a další. Nyní divadlo nese název Městské divadlo J.K. Tyla. S divadlem velice úzce spolupracoval pěvecký spolek Pěslav, který byl založen v roce 1862.

     Do hudebního života města se asi nejvíce zapsala Třeboňská filharmonie. Pod tímto názvem začala vystupovat od roku 1902 a její členové byli většinou amatéři. V roce 1911     se s filharmonií sloučil hudební spolek Klub cyklistů třeboňských a 34 členná filharmonie zahrála poprvé 4. dubna 1912. Repertoár filharmonie byl úctyhodný. Její činnost se udržela     i za 2. světové války. Naposledy se filharmonie představila na slavnostním koncertu k prvnímu výročí SNP v roce 1945. Všechny pokusy o vzkříšení ztroskotaly na nedostatku muzikantů.    Ti, kteří po roce 1945 zůstali, se snažili v Třeboni hudební tradici udržet pořádáním tzv. večerů a koncertů.

     Významnou událostí bylo v roce 1949 založení hudební školy a po 10 letech činnosti Lidové školy umění se podařilo postavit základ stálého symfonického tělesa s 18 muzikanty, většinou učiteli a žáky LŠU Třeboň.  Hlavní zásluhu na obnovení činnosti bývalé filharmonie má Jaroslav Kohout, který se stal i dirigentem orchestru. První zkouška se konala  v  říjnu 1959 a od té doby vystupuje pod názvem Třeboňský symfonický orchestr a dirigentem  je jeho spoluzakladatel pan Jaroslav Kohout.

     V roce 1973 byl založen manželi Šimečkovými flétnový soubor Třeboňští pištci, který působí dodnes. Repertoár Pištců je rozmanitý, od gotických skladeb až po populární hudbu   v úpravě pro flétny.

     Třeboňský hudební život byl a je rozmanitý, živý a aktivní. V současné době se snaží do Třeboně vnášet co nejvíce hudební kultury Základní umělecká škola, která pořádá pravidelné koncerty pro lázeňské hosty a veřejnost,  pořádá výchovné koncerty pro mládež a vychovává nové muzikanty pro profesionální dráhu. Velkým úspěchem v současné době je znovuzaložení školního dechového orchestru a žesťového souboru.

 

Motto:

Lidové školy umění jsou typem škol, z něhož můžeme mít radost a ve který skládáme velké naděje....Jsou již dnes naší pýchou a dobrou vizitkou před ostatním světem...

Václav Holzknecht

Novinky